Tokyo Magnitude 8.0

Zdá se, že stejně jako je léto pro Hollywood sezónou, kdy do kin míří největší trháky, je léto období, kdy japonská studia vysílají ven anime, která se většinou stávají trháky. Myslím, že Tokyo Magnitude 8.0 se mezi ta anime, která se nedají přehlédnout, jistě zapojí.

Onosawa Mirai je obyčejná znuděná puberťačka, kterou nic nebaví, s ničím není spokojená a nic s tím nedělá. Na začátku letních prázdnin pošlou zaneprázdnění rodiče Mirai a jejího mladšího bratra Yuukiho na výstavu robotů na umělý ostrov Oidaba v Tokijské Zátoce. Chudinka by to už chtěla mít za sebou, celej svět ji štve a stejně by bylo nejlepší, kdyby se s tím vším tady nemusela otravovat. Malá Mirai má “štěstí“ a Tokio zasáhne zemětřesení o osmi stupních Richterovy škály, což jak jistě tipujete, udělá z udržovaného Tokia kůlničku na dříví. Místo toho, aby byla ráda, Mirai prozře a začíná srdceryvně hledat mladšího brášku. Na scénu vstupuje další postava, Mari, ta pomůže Mirai najít Yuukiho a od té chvíle drží nad sourozenci ochranou ruku. A tak začíná jejich příběh o cestě domů skrz trosky Tokia.

Anime by mělo mít jedenáct epizod (zatím odvysílané jsou tři, dělat závěry je tedy ještě brzo), doufám, že všech jedenáct dílů nebude jen o tom jak půjdou dvacet kilometrů (zdroj Google maps) a o šťastném shledání rodin. Ale to nejspíš opravdu nehrozí ^^. Autoři by mohli udělat epizodu třeba ve stylu „rok poté“, abychom se dozvěděli, jaký dopad měla tato tragédie na hlavní postavy. Jak už jsem na začátku psala, Tokyo Magnitude, bude stát za shlédnutí, je originální, aktuální a točí se kolem jednotlivce, není to anime, kde by z řad obyčejných lidí vzešel hrdina, který by záhy k nadlidským schopnostem přišel a celý svět, s rukama v kapsách, zachránil.

Sketchbook ~full color'S~

Zkusili jste se na svět někdy podívat trochu jinak? Určitě jste se jako děti stavěli na hlavu a říkali si, že váš pokojík, už nevypadá tak obyčejně a nudně, jako předtím. Kadžiwara Sora takhle vidí často. A na hlavu se stavět nemusí.

Sora je poměrně zamlklá a plachá dívka, která ráda kreslí, a tak se na střední škole přihlásí do výtvarného kroužku. Tam potkává spoustu nových lidí a každý z nich je podobně jako Sora, svým způsobem originální. Za všechny uvedu třeba učitelku Kasugano, která má ráda slepice, Sořinu kamarádku Asó s loutkami a budoucí ochránkyni přírody Kuriharu. Společně tito lidé z kroužku zažívají obyčejné věci v neobyčejném podání.

Každý díl je episodický a každý je něčím jedinečný. Hlavní hrdinka žádné velké zrádnosti života neřeší, jen si chodí po světě se svým skicákem po světě, který tiše, sama pro sebe komentuje. Skicák se právem řadí mezi anime ze života, na rozdíl od svých příbuzných, tohoto žánru se doopravdy drží. Určitě to znáte, díváte se na anime ze života a dějí se tam věci, které se normálním lidem prostě nedějí, to mi na tomhle žánru trochu vadí. Ale u Sketchbook ~full color'S~ nemám žádný problém uvěřit tomu, že by někde nějaká Sora mohla existovat. Takže, jestli hledá opravdové anime ze života, je pro vás Sketchbook: full color's tou pravou volbou.

Můj celkový názor na Skicák je pozitivní.Vizualizace postav je velmi reálná ^^. Hudba je, jako celé anime, poklidná a nerušivá. Vtipné momenty se tam taky najdou, určitě znáte z anime tu jejich vtipnou japonskou angličtinu, tady se dočkáte anglické/americké japonštiny, a to doopravdy stojí zato ^^. V některých scénách, kdybych byla Sorou, nejspíš bych propadala depresím, ale ona vše, co by mně připadalo smutné, vidí v dobrém světle. Toto anime vám zaručeně zvedne náladu, ovšem nedoporučuji sledovat najednou, mohli by jste si začít myslet, že Sořin optimismus, není zas až tak optimismem, jako spíš blbostí.

AniDB
Download: www.lolipower.org
Titulky: www.colourfulsubs.ic.cz

Nový člen rodiny

Po několika letech se do naší kočičí rodiny zase dostalo kotě. Maminka dostala k narozeninám tříměsíčního siamského kocourka.

Co se týče jména, rovnou říkám, že v tom nemám prsty. Rozhodlo se totiž, že se kocourek bude jmenovat Lelouch. Ano, podle TOHO Leloucha. To jméno si rodiče zapamatovali z Vánoc, kdy jsem si objednávala figurku z tímto bišíkem. Na druhou stanu musím uznat, že jsou si docela podobní. Oba jsou krásní, inteligentní a anorektici.(V porovnaní s devítikilovým britským kocourem určitě) Jen ten náš je mazlivější a hravější než "Ruru". Když už jsem u tý hravosti...malej si našel takovou napodobeninu lachtana, myslí si, že je to myš a vyblbne se s ní hodiny. Dneska jsem ale od máti zjistila, že ta kůže(jen ta kůže, ne celej lachtan =_=;;) není napodobenina, ale je pravá O_o Snad to na něm nezanechá, nějaké...následky.